Historický vývoj

Disciplíny, zabývající se zkoumáním zakonitostí a principů chování přírodních systémů, od svých ranných prvopočátků, když narazily na nesoulad teorie s pozorovanými či měřenými přírodními fenomény (experimentem), přinesly výrazný pokrok v pochopení a nahlížení člověka na svět. Prvotními impulsy těchto skoků ve vědění, bývá buď zcela odlišný teoretický přístup, či užití nové techniky, umožňující měřit zkoumané přírodní fenomény přesněji a detailněji. Na počátku to jsou většinou jednotlivci s netradičními "šílenými" hypotézami, jejich postupným rozšiřováním, potvrzováním a vyvracením se čím dál hlouběji kristalizuje vědomí, zda zvolený směr je slepou vývojovou uličkou, nebo by mohl představovat reálnou cestu k nalezení odpovědí. Když se začíná správnost zvoleného směru potvrzovat, vytváří se spolupracující tým, který díky svým multioborovým znalostem umožní důkladnější ověřování a urychlení stále ještě bazálního výzkumu. Následným krokem je pak spolupráce týmů připravující multioborové aplikační využití bazálního výzkumu. Tento proces není krátký, může trva někdy i sto let.

Kontinuita vývoje kvantově aplikované psychologie

Jednotlivci:

Podobně, jako v ostatních přírodních disciplínách, počáteční impulzy pro vznik kvantově aplikované interakční psychologie tvořily neshody výstupů dostupných psychodiagnostických metod s pozorovanou životní empirií. Prvotní potřebou, bylo tedy najít takový diagnostický nástroj, který by byl co nejméně ovlivnitelný, neprodukoval chyby, a pokud ano, měl je umožnit identifikovat. Jak už to tak často bývá, člověk míní a příroda mění. Postupně vystupovalo napovrch, že problém netvoří pouze nepřesná diagnostika a její výstupy, ale především nesoulad hojně využívaných a uznávaných teorií se stále novějšími a hlubšími poznatky neurobiologické anatomie a procesy fungování lidského mozku.

Vývojově řešitelský tým:

V průběhu 25 let, neustáleho zkoušení, testování, měnění a ověřování vznikal zcela nový pohled na psychologii a samotné děje utvářející  a ovlivňující procesy lidského vědomí. Výsledkem byl vznik objektově komunikačního modelu vědomí a diagnostické metody BSA "Barvově Slovních Asociací". To co se v průběhu let a se zvyšujícím se počtem nasnímaných dat "intuitivně" stále více ukazovalo, byla nápadná shoda naměřených interakčních procesů vědomí s principy chování přírodních systémů, pokud jsou pozorovány a vyhodnoceny ve správných časoprostorově kontextových událostech. Tato přesnost snímání a především nástup nových informačních technologií umožnily získávat zcela nové pohledy, na chování tak koplexního systému, jeko je lidské vědomí. Zvláště, když není tvořeno kauzálně informační linearitou, ale synchronicitní stimulací odlišných neuronálních sítí v závislosti na kontextovém časoprostoru.

Vývojově, oborově a geograficky specializované týmy:

Ověřování a ladění diagnostického systému by bylo velmi obtížné a zdlouhavé pokud by se nepodařilo navázat spolupráci a zapojit do vývoje další odborníky a jejich týmy z celé České republiky. Zde se nejvíce projevuje, jak to evoluce skvěle "zařídila", že jsme každý odlišný, máme se čím navzájem obohacovat. Díky novým náhledům a praktickým poznatkům těchto týmů, probíhalo nejen ladění celého systému, ale i postupuje další vývoj pro různé aplikační oblasti. Opěrná kostra odborníků těchto týmů utváří partnerskou síť. Jejich zkušenosti z intervečních odezev vytvářejí zpětnou vazbu, pro další rozšiřovaní poznatkové teoretické báze nejen odborných týmů, ale i veřejnosti.

Široká veřejnost:

Lidský mozek je od malička, díky prostředí v kterém se pohybuje, učen vnímat a třídit si informace lineárně v čase, tedy v příčinných souvislostech, což mu umožňuje "vymýšlet" si budoucnost. Přírodní fyzikální realita je zcela odlišná, čas v ní funguje spojitě s prostorem. Takovou přírodní realitou jsou i procesy našich neuronálních mozkových sítí. Když jsme hledali cestu, jak umožnit každému, pochopení principů chování jeho vědomí, neustále jsme se potýkali s problémem, že bez "odstranění" vnímání linearity času to nepůjde nebo bude velmi obtížné. Vyřešit tento problém pomohla zase sama příroda a její principy chování, přesněji řečeno, ty vědní disciplíny, které toto chování již dříve dokázaly popsat a měřitelně dokázat (viz. Aplikovaná východiska). Už jen to, když se těmto principům člověk snaží porozumět, tedy při jejich studiu aktivně hledá odpovědi na otázky proč, dochází v jeho mozku k "restrukturačním" procesům díky nimž je pak samo uchopení principů chování vlastního vědomí potažmo postulátů kvatově aplikované interakční psychologie výrazně snažší. Pokud se takový mnohaoborový přístup k přírodním vědám zavede již na školách, budou děti odmalička mozkově pracovat s tím, že procesy všech přírodních systémů se řídí zcela identickými principy, které umožňují tu obrovskou variabilitu jejich projevů chování. Obrazně řečeno, mozek pana Einsteina nebude již považován za vyjímečný, ale bude jím disponovat většina takové populace.

Východiska a platforma pro vznik diagnostického systému

1890 –  W. James – základní principy asociací a lidské vědomí

1947 – Max Lüscher – LBT, barvový test (barva a barvový pár)

19 . . –  barvy v testech (Rohrschach, Zulliger, Pfisterova pyramida, Test barevných čtverců…)

19 . . –  využití asociací v testech (Asociační experiment, Nedokončené věty, Detektor lži…)

Časová posloupnost kontinuity vývoje systému

1980 - záchytné normy LBT pro dětský věk

1981 - kombinování slov a barev, technika BSA – tužka papír

1986 - počítačová varianta TDSP (textový režim)

1988 - počítačová verze LBT (grafický režim v DOSu)

1990 - založení firmy DAPS

1991 - počítačová verze TDSP (grafický režim)

1993 - počítačová varianta propojení TDSP + LBT

1995 - lokální Snímač (počítačová varianta BSA)

1999 - první monitoring sociopatomixu, okres Bruntál 10 000 žáků ZŠ

2001 - softwarový balíček DIS-BŽ

2001 - zahájení výcviků DIS-BŽ v ČR

2004 - zahájení provozu internetového snímače